Pinčesobchod
Extraliga žen není jen o Češkách! Své pevné místo v ní mají i cizinky!
Kategorie: Rozhovory / 12 Března 2017

Česká extraliga žen se sice nemůže pochlubit takovým mezinárodním složením jako nejvyšší německé, polské nebo francouzské soutěže, ale přesto se v základních sestavách už několik let objevují zajímavá zahraniční jména. 

Největší stálicí je Olesja STACHOVÁ následována Maďarkou Vivien ELLÖ. Své pevné místo má v Extralize i Ukrajinka Solomiya BRATEYKO nebo běloruská obranářka Alina NIKITCHANKA. Novou posilou mistrovského Hodonína se pro tento rok stala Polka Natalia PARTYKA

V posledních letech si českou ženskou nejvyšší soutěž zahrála i Švédka Daniela MOSKOVITS (SK Dobré) nebo Japonka Shiho ONO (SKST Hodonín), Rumunka Andreia DODEAN (MSK Břeclav), ukrajinská obranářka Ganna GAPONOVA (MSK Břeclav), Běloruska Maryia KUCHUK (Hluk, Havířov), aj. Hodně se také mluvilo o ,,hodonínské Číňance“ Shi Dan, která na jih Moravy zavítala roku 2006. Čínskou oporu – Xiao Zhou - měl před několika lety ve svých řadách i SK Frýdlant nad Ostravicí. Teď ale zpátky k aktuálnímu obrazu české ženské extraligy.

Ukrajinka Solomiya BRATEYKO se na české pingpongové scéně objevila teprve v předminulé sezóně, zpočátku hrála v Hodoníně 2. ligu, ale brzy se ukázalo, že její místo bude spíše v české Extralize. ,,Poprvé jsem přijela v říjnu roku 2015, kdy už v Hodoníně trénovali kluci z Ukrajiny. Shodou okolností pan Brhel zrovna sháněl hráčku, a tak se zrodila naše spolupráce.“ Dnes už je osmnáctiletá Ukrajinka jedničkou hodonínského ,,béčka“ v nejvyšší ženské soutěži u nás a vede si výtečně. Vždyť si dělá nároky na první desítku v extraligové úspěšnosti!

Solomiya pochází z vesnice Andrijivka, kde také se stolním tenisem před dvanácti lety začínala. ,,V Andrijivce jsem začala občas trénovat s Viktorem DIDUKHEM, který byl mým sousedem. Jeho taťka mě naučil i první základy. Nepravidelně jsem chodívala trénovat také se svou starší sestrou, která byla v ukrajinské reprezentaci a dnes hraje v Polsku. Po čase jsem se přestěhovala do Žovkvy, kde jsem také trénovala a čím dále častěji jsem dojížděla i na kvalitnější tréninky do Lvova. Nikdy jsem ale netrénovala dvakrát denně. Po mém příjezdu do Hodonína to byla pro mě jedna z velkých změn.“

Momentálně Solomiya žije, studuje a trénuje v Hodoníně. ,,Na Ukrajině jsem absolvovala základní školu. Povinná docházka trvá jedenáct let, potom student získá maturitu a může jít studovat na vysokou školu. V Hodoníně ale zatím studuji střední obchodní školu. Všichni se ke ně chovají dobře, takže se ani necítím jako cizinka. Trochu zápasím se psaním,“ vypráví Solomiya. ,,Domů jezdím jen tehdy, když se na Ukrajině koná nějaký kontrolní turnaj, který musím hrát,“ objasňuje současná nejlepší ukrajinská juniorka, která je v první světové padesátce v téže kategorii. ,,Občas mi svaz zaplatí i nějaký Pro Tour. Ostatním ukrajinským hráčkám ale moc ne,“ dodává v této souvislosti a současně se netají svými ambicemi: ,,Ráda bych se jednou podívala na Olympiádu a Mistrovství světa. Důležité je ale dobře hrát a trénovat. Myslím, že bych mohla uspět i letos na MEJ v Portugalsku.“

Zatímco Solomiya právě překročila práh dospělosti, tak Maďarka Vivien ÉLLÖ je o generaci starší, o to úctyhodnější je skutečnost, že si v Extralize udržuje úspěšnost přesahující 85%. ,,Z maďarského Postáse jsem odešla z osobních důvodů společně s Petrou LOVAS v roce 2010, protože jsme si zkrátka připadaly nedoceněné. Moje bývalá spoluhráčka Krisztina TÓTH (pozn. Vivien se společně s Krisztinou Tóth probojovala i do čtvrtfinále MS v deblu) mi pomohla zařídit novou smlouvu prostřednictvím Petra NEDOMY, díky kterému jsem tak mohla přestoupit do Břeclavi,“ odůvodňuje svůj odchod z Maďarska sedminásobná zlatá medailistka z MEJ a svůj přestup si pochvaluje: ,,V Břeclavi jsem velmi moc spokojená. Panuje tady skvělá atmosféra uvnitř týmu i okolo něj. Holky jsou velmi bojovné, povzbuzujeme se vzájemně. Velice dobrou osobní zkušenost mám také s Petrem Nedomou.“

,,Českou extraligu zkrátka hraju velmi ráda. Vůbec to pro mě není žádná nuda! Naopak to velmi vítám, když přibližně jednou za měsíc mohu vyplnit svůj čas o víkendu stolním tenisem. Příjemně se tak odreaguji od mé každodenní práce a také si trošku odpočinu od svých dvou dcer (pozn. jedna devatenáctiletá, druhá osmiletá). :-) Ale samozřejmě obě jsou mou velkou radostí!“

Vivien má také velmi náročnou práci. Pracuje totiž v kanceláři maďarského prezidenta. ,,Kontrolujeme finanční náležitosti prezidentského protokolu a jeho diplomatické záležitosti,“ upřesňuje. To se pochopitelně odráží i v její tréninkové přípravě. ,,V posledních čtyřech letech trénuji pouze dvakrát týdně. Může se zdát, že to není moc, ale trénuji v kvalitním mužském klubu. Dříve jsem trénovala 3-4x týdně a když jsem byla mladší, tak jsem byla členkou maďarské reprezentace a trénovala jsem mnohem častěji.“

Vivien za svou dlouholetou kariéru vybojovala i medaile na ME v soutěži týmů. Vedle toho získala i několik mistrovských titulů v Maďarsku a s Postásem vyhrála maďarskou ligu, což se jí ostatně povedlo i v Břeclavi. ,,Podle mého názoru je česká extraliga silnější než maďarská. Jde o to, že v Česku hraje i hodně hráček, které jsou členkami domácí reprezentace. Jedním z dalších důvodů je i fakt, že v Maďarsku jsou pouze první tři týmy velice silné, zatímco v Česku se prvních osm týmů může opřít minimálně o dvě kvalitní hráčky. Myslím, že v české Extralize hraje i více juniorských reprezentantek než v Maďarsku, což pro ně může být jen přínosné. Objektivně ale musím říci, že už pár let nesleduji maďarskou extraligu, a tak usuzuji jen z toho, na co si vzpomínám,“ srovnává a svou pozornost upírá ke vzájemnému porovnání Čechů a Maďarů jako takových.

,,Myslím, že Češi jsou si s Maďary v mnoha ohledech dost podobní. Máme například podobný smysl pro humor, způsob myšlení a dost podobnou mentalitu. Navíc zbožňuji českou kuchyni i zdejší nádhernou krajinu. Nemůžu prostě na Čechy říct nic špatného.“

A do třetice se s námi o své dojmy podělila jednatřicetiletá Olesja STACHOVÁ. Začínala v Břeclavi, aby pak přestoupila do SK Dobré a nakonec skončila v SVS Hradci Králové, za který nastupuje v extraligovém dresu a současně se v královéhradeckém Sokole věnuje i trenéřině. ,,Se stolním tenisem jsem začínala v šesti letech v Rusku (pozn. Olesja pochází z ruského města Voroněž), byla jsem ale členkou ukrajinské kadetské i juniorské reprezentace. A právě v rámci MEJ v Bratislavě jsem před patnácti lety dostala nabídku z Břeclavi, které jsem se rozhodla využít,“ popisuje důvody, které ji do Česka přivedly.

,,Do České republiky jsem tedy přišla v patnácti letech a vše jsem vnímala jako velké dobrodružství. Žádný šok ani stres. Možná mě jen překvapily houskové knedlíky, protože u nás nic podobného není,“ líčí úsměvně své začátky Olesja, jejíž úspěšnost se v letošním roce blíží šedesátiprocentní hranici.

,,Úroveň extraligy má bezpochyby vzestupnou tendenci. Čím dále více kvalitních hráček se vrací ze zahraničí a navíc také dorůstá velká konkurence z řad mládeže,“ udává držitelka extraligového titulu, který vybojovala svého času právě v dresu Břeclavi.

,,Ve svém volném čase se věnuji překladům všeobecné populární literatury a soukromému vyučování ruského jazyka, jelikož jsem vystudovala Filologickou fakultu (obor Ruský jazyk a literatura),“ uzavírá své povídání o sobě.

Také zbývající dvě zahraniční hráčky se v české extralize udržují ve špičce. Běloruská obranářka Alina NIKITCHANKA hraje v Hluku od roku 2014 a vždy patří k předním hráčkám úspěšnosti. Letos tato dvacetiletá hráčka dosahuje téměř na hranici 75 procent.

Letos poprvé se pak v Hodoníně představila Polka Natalia PARTYKA. Úspěšná paralympijská sportovkyně zatím v české lize prohrála pouze čtyřikrát, a to právě s Maďarkou Vivien ÉLLÖ, Danou ČECHOVOU, ale také například s Kristýnou MIKULCOVOU či Simonou ERTLOVOU.

Takový je tedy současný pohled do ženské extraligy. Co se týče té mužské, tak ve srovnání se ženskou je zastoupení tak různorodých zahraničních jmen menší. Pravdou ale je, že v extralize mužů působí (resp. působila) řada slovenských reprezentantů. Letos jsou v naší nejprestižnější dlouhodobé soutěži navíc zastoupeni ještě Srb Aleksandar KARAKAŠEVIČ či reprezentant čínské Taipeie Chiang Chieh Hung (oba TTC Ostrava 2016). Poslední výrazné zahraniční jméno nese Ital Romualdo MANNA z Františkových Lázní. V této souvislosti ale můžeme ještě vzpomenout některé hvězdy předcházejících let, například Slováka čínského původu Bai He (El Niňo Praha), Japonce Masataku MORIZONA (Havlíčkův Brod) nebo Ukrajince Andriye SITAKA (DTJ Hradec Králové).

Foto: František ZÁLEWSKÝ

Vzpomínáte si ještě na jiná zahraniční jména? A jaký je Váš postoj k cizincům a cizinkám v českých extraligách?



Komentáře: 1

... napsal:
14 Března 2017
IP: 193.179.220.*
Zajímavý pohled ze zákulisí zahraničních hráček, chtělo by to více podobných článků. Je dobře, že i články Standy Kučery na stránkách ČAST začínají mít postupně lepší úroveň /viz. rozhovor s Plačkem/ než jeho prvotiny.

Zanechat komentář