Pinčesobchod
Zpověď Jindřicha Panského a Jaroslava Kunze
Kategorie: Rozhovory / 23 Června 2018
Zobrazení: 3480
Komentáře: 1

Jaroslav KUNZ vydržel v pozici reprezentačního trenéra žen necelý půlrok. Jindřich PANSKÝ se na postu reprezentačního trenéra mužů udržel o něco déle, ale jeho odchod byl poněkud rozpačitý. Byť už od jmenování nových trenérů uběhlo pár měsíců, tak se nebojme znovu otevřít příběh dvou posledních, nyní již exreprezentačních trenérů.

 

Jindřich PANSKÝ je velkým pojmem na poli českého stolního tenisu. Několikanásobný medailista z MS a Mistr Evropy ve smíšené čtyřhře společně s Marii HRACHOVOU se k práci reprezentačního trenéra dostal v září roku 2014 a zpočátku měl ze svého působení u mužské části reprezentace dobrý pocit. ,,Z mého pohledu vše probíhalo zpočátku bez problémů. Myslím si, že postupem času jsem si vytvořil poměrně dobrou pozici jak s vedením, tak i s reprezentanty. Po MS v Číně za mnou přišel místopředseda svazu a dohodli jsme se na prodloužení smlouvy. Prý je atmosféra v družstvu nejlepší za poslední dobu a jsou se mnou spokojeni. Měl jsem radost a trénování mě bavilo. Samozřejmě jsem musel řešit i nepříjemnosti, jako v každé jiné práci, ale nic vážného.“

 

Většina problémů tak vycházela, ostatně jako obvykle, z nominací. ,,Věci se mají tak, že trenér nejprve navrhne nominaci, předloží ji ke schválení KVS a pokud ta ji schválí, předkládá ji ke konečnému odsouhlasení VV ČAST. Teprve potom je nominace konečná. Občas mě zde mrzelo, že se na mě zlobili i kluci, kterých jsem se u vedení zastával. Všechny nominace jsem však vždy dělal podle možností co nejspravedlivěji a s čistým svědomím! Jediným mým cílem bylo vždy dosažení co nejlepšího výsledku na dané akci! Když kluci odmítli letět na EQ do Turecka, nebo když odjeli ze soustředění v Olomouci, stál jsem vždy za nimi, protože jsem se jako trenér cítil součástí družstva.“

 

 

Pod vedením Jindřicha PANSKÉHO následně obsadili čeští stolní tenisté 10. místo na ME v Rusku, 13. místo na MS v Malajsii a na OH do Brazílie se kvalifikovali dva muži. ,,Po tomto poměrně úspěšném období bylo vypsáno výběrové řízení jak na reprezentačního trenéra žen, tak i mužů. V podmínkách bylo stanoveno, že trenér musí mít licenci A, musí trénovat jak dospělou, tak i reprezentaci do 21 let, nesmí k této práci dělat nic jiného, musí zaslat životopis a přihlášku,“ vypráví podrobnosti výběrového řízení z konce roku 2016 Panský (viz. odkaz).

 

O post reprezentačního trenéra tehdy vedle Panského usiloval nynější reprezentační trenér mužů Josef PLACHÝ. ,,Oba jsme byli pozváni na zkoušky do Havířova, zatímco trenér žen byl jednoduše určen, tak my jsme absolvovali hodinový test z práce na PC a hodinový pohovor. Ještě dnes mě mrzí, že jsem tuto frašku podstoupil! Večer mi oznámili, že jsem konkurz na trenéra mužů vyhrál a dostal jsem smlouvu na další dva roky, tedy do konce roku 2018. Až druhý den jsem se dozvěděl, že Josef Plachý bude trenérem reprezentace do 21 let a mým asistentem?“

 

,,Další mé fungování u reprezentace už bylo hodně rozpačité,“ pokračuje Panský: ,,Na ME v Lucembursku se vše vyhrotilo. Obsadili jsme 21 místo, což byl propadák a pro mě obrovské zklamání! Než jsem stačil udělat hodnocení, zavolali si mě kluci a vytkli mi: že jsem nedělal dostatečnou přípravu na zápasy, že jsem je nenatáčel na video, nesledoval je při rozehrání v tréninkové hale atd. Nabyl jsem dojem, že za neúspěch můžu pouze já? Byl jsem šokován, protože předtím mi nikdo nic nevytýkal. Některé chyby jsem uznal, s některými jsem nesouhlasil. Na můj přímý dotaz, zda chtějí změnu trenéra, mě ujistili, že ne! Jen chtějí zlepšit naši další spolupráci!“

 

Po ME v Lucembursku Panský odeslal své písemné zhodnocení z akce a společně s reprezentačním trenérem žen se z výsledku zodpovídal přímo na ME místopředsedovi svazu a předsedovi KVS. ,,Zhruba dva týdny po odeslání mého písemného zhodnocení jsem byl předvolán na ústní pohovor. Tam jsem se dozvěděl, že mé hodnocení bylo nehorázné a zda chci i nadále setrvat ve funkci reprezentačního trenéra, když mě kluci už nechtějí? Řekl jsem, že mám jiné informace, že sám neodejdu a pokud jsem nežádoucí, ať mě odvolají. Domluvili jsme se, že do týdne budu vyrozuměn. Přesto jsem ještě opětovně napsal dvanácti reprezentantům dotaz, jestli se informace, že mě hráči nechtějí zakládá na pravdě? Odpověděli pouze dva, že naše dohoda z Lucemburska platí a že s nikým jiným nemluvili. Ostatním jsem nestál ani za odpověď. Potom už jsem pouze čekal na verdikt VV ČAST.“

 

V současné době je reprezentačním trenérem mužů Josef Plachý.

 

Panský byl z funkce odvolán, ale vyrozumění obdržel až po třech měsících. ,,Celá republika už věděla, že trenérem nejsem, ale já jsem se to oficiálně dozvěděl až po třech měsících. Ano, uznávám, že nejsem bezchybný, ale já jsem vždycky jednal jak s vedením svazu, tak i s hráči férově a na rovinu! Rovněž si myslím, že jsem pro náš stolní tenis udělal daleko víc, než někteří mí kritikové! Rozhodně mám svědomí čisté a mohu se každému podívat zpříma do očí! Proto mě moc mrzí způsob, jakým jsem ukončil své působení u mužské reprezentace a ještě dlouho si ponesu jizvu ve svém srdci,“ uzavírá kapitolu exreprezentační trenér mužů.

 

Také odchod Jaroslava KUNZE neproběhl právě hladce, přičemž ani Kunz není v českém stolním tenisu žádnou neznámou persónou, a to i přesto, že již čtyřicet let žije v Německu. Držitel několika medailí z ME včetně bronzové medaile z MS vstoupil opět více do povědomí české stolně tenisové veřejnosti v souvislosti se svým angažováním na post nového reprezentačního trenéra žen v polovině loňského roku. Kunz měl přinést ,,pořádek“ do poměrů v ženské části reprezentace, ale nakonec jeho působení skončilo poměrně záhy. Ani ne po půl roce společné práce se Kunz s českými reprezentantkami rozloučil. Vzpomínáte si na nějakého jiného trenéra, který vydržel u reprezentace tak krátkou dobu?

 

 

Kunz má bohaté trenérské zkušenosti z Německa, kde působil v mládežnických centrech, konkrétně v Dolním Sasku. Vedle toho je také jednou z důležitých osobností, která nasměrovala výkonnostní růst současné české juniorské jedničky Zdeny Blaškové. U české ženské reprezentace ale nevydržel.

 

,,Nerad bych tady konkretizoval všechny důvody, které mě k ukončení spolupráce vedly. Zjednodušeně bych řekl, že se moje představy o výkonnostním sportu rozcházely s představami hráček. Zkrátka ony si myslely, že ví všechno lépe, než trenér, s čímž velice kolidovala jejich výkonnost. Stručně řečeno: jejich výsledky na mezinárodním poli nebyly v souladu s požadavky, které si neustále kladly. Vždyť jsme z mezinárodních turnajů vždy odjížděli ve chvíli, kdy nasazené hráčky na turnaj teprve přijížděly,“ říká Kunz.

 

Vzpomínka na ME ve Schwechatu z roku 2013, kde získaly české stolní tenistky bronz ve družstvech. V pozadí Miroslav Cecava a Pavel Krpec. Oba v roli reprezentačního trenéra žen také působili. 

 

Na základě předchozích mnohaletých zkušeností s Německým svazem se tak Kunz nestačil divit, co je všechno možné. ,,Po více než čtyřiceti letech strávených v Německu byla má zkušenost taková, že rozhodující slovo v plánování tréninkového procesu mají výhradně trenéři. A vedení německého svazu to tak podporovalo,“ podotýká a v dalším svém povídání se dostává i ke konkrétním příkladům: ,,Prvním mailem mi bylo sděleno, že od hráček dostanu zprávu, ve které mi sdělí, na které turnaje chtějí jet. V případě těch nejlepších to bylo závazné, což znamenalo, že se vlastně nominují samy. Ve druhém mailu, před soustředěním v Olomouci, mi bylo sděleno, že jedna hráčka přijede jen na dva dny, druhá bude trénovat jen dopoledne a u třetí už se nemusím o obsah tréninkové jednotky starat, neboť ví sama, co musí trénovat.“

 

,,Poslední kapkou pro mé rozhodnutí ukončit působení u reprezentace byla skutečnost, že se na poslední turnaj v roce jedna hráčka nominovala sama a sama i rozhodla, že s ní nepojede žádný trenér,“ uzavírá řetězec událostí bývalý reprezentační trenér žen a závěrem uvádí ještě jeden úsměvný paradox: ,,Panem Nedomou mi byla tlumočena kritika hráček, která byla založena na tvrzení, že jsem během hovoru občas použil německé slovíčko, kterému nerozuměly. Vzhledem k tomu, že jsem 44 let v Německu je to asi pochopitelné. Jsem teď proto zvědavý, jak se hráčky vyrovnají s nynějším trenérem, který nemluví česky vůbec.“

 

Od 1.1. 2018 byl Jaroslav KUNZ oficiálně nahrazen novou zahraniční posilou – Peterem ENEGELEM, který se také může pochlubit značným trenérským renomé. Četné zkušenosti pobral nejen ve své německé vlasti, ale také ve Španělsku či v Indii. ,,Určitě je to velmi dobrý trenér, ale bude záležet hodně na tom, do jaké míry bude přizpůsobivý českému prostředí,“ předpovídá svému nástupci Kunz a má pro něj i doporučení: ,,Ty naše starší a lepší hráčky už se zkrátka nezlepší, ale ty mladé mohou být lepší. Není tam sice žádná záruka, že lepší budou, ale je tam určitá naděje. Z toho důvodu bych se také zaměřil na ty mladé, které by měly objíždět turnaje žen, aby získaly nezbytnou sebedůvěru nejen ve vlastní kategorii,“ domnívá se již bývalý trenér ženské reprezentace a závěrem dodává: ,,Je určitě i škoda, že v Česku jsou také hráčky, za kterými se moc nestojí. Kdyby se však za nimi stálo, tak by to možná byl další krok správným směrem.“

 

Dobrý hráč automaticky neznamená dobrý trenér, ale uvedené zkušenosti dnes již bývalých reprezentačních trenérů nám dávají tušit, že příčiny případných neúspěchů je třeba hledat někde jinde. Nemluvě o tom, že by k danému tématu měli co říci i jiní exreprezentační trenéři. Nyní už mnohem častěji, něž kdy jindy, vyvstává na povrch otázka, kdo je dnes vlastně trenérem?

 

V této záležitosti byl kontaktován také předseda KVS, ale doposud své vyjádření neposkytl. 

 

Foto: František ZÁLEWSKÝ



Komentáře: 1

arbitr napsal:
23 Června 2018
IP: 46.171.130.*
Dokud budou lidé, kteří v českém pinku rozhodují o všem podstatném provázáni s konkrétními kluby, tak budeme i nadále svědky protěžování některých jedinců z těchto klubů na ukor těch výsledkově lepších. V takové atmosféře se pak nedivím, když pak má někdo požadavky, které vůbec neodpovídají jeho výkonům. Proč by také ne, když za ním stojí mocný kmotr.

Zanechat komentář