Marta DAUBNEROVÁ vystoupala na nejvyšší stupínek společně se svými dvěma dcerami – starší Simonou, provdanou Vereskou, a mladší Andreou. Pro nejstarší hráčku z rodinného klanu to přitom byl druhý titul po celých třiceti letech. Ten svůj první získala ještě v rámci Československa v dresu Lokomotívy Bratislava-Rača. Je až příznačné, že právě v té době byla těhotná s dcerou Simonou. O tři roky později přivedla na svět i druhou dceru Andreu. I po dvou porodech byl pro ni stolní tenis stále velkou vášní, kterou postupně přenesla také na své dcery. ,,Dcéry som brávala so sebou na tréningy, tak to postupne začali skúšať tiež. Staršia Simona sa najskôr venovala synchronizovanému plávaniu, ako 9-ročná však tiež prešla na stolný tenis. Mladšia dcéra Andrea začala systematicky trénovať už ako 6-ročná. Trénovali sme neraz aj na prízemí bytového domu, susedia boli našťastie tolerantní. Veľa času sme od začiatku venovali i všestrannej príprave, najmä gymnastike a plávaniu.“

Simona a Andrea na ME ve Schwechatu

Navzdory svým rodinným povinnostem se Marta udržovala stále ve vysoké herní pohodě. Hrála dokonce Superligu, ale další domácí mistrovský titul už nezískala. To se změnilo až letos, po dlouhém třicetiletém čekání, kdy už v titul snad ani nedoufala. 

Jak se to ale celé seběhlo? Pojďme si tento zajímavý příběh vyprávět od samotného začátku....

Družstvo SST Euromilk Dunajská Streda získalo už tři tituly a v letošní sezóně mělo útočit na čtvrtý v řadě. Andrea DAUBNEROVÁ stála u každého z nich stejně jako dlouholetá opora Vierka MAJERČÍKOVÁ. Ta se ovšem rozhodla pro tento rok dát přednost plánovaným mateřským povinnostem, a tak ji v týmu nahradila Simona VERESKÁ a jako náhradnice se mimo jiné na soupisce objevila i Marta DAUBNEROVÁ. Nepředpokládalo se ovšem, že by Marta do extraligových bojů zasáhla, ale Evgenija MALÁ coby jedna z dalších opor Dunajské Stredy v průběhu sezóny také otěhotněla, a tak bylo jasné, že její místo bude muset zaujmout právě Marta.

I přes ,,oslabení“ v sestavě hráčky Dunajské Stredy ovládly základní část soutěže a tím automaticky získaly výhodu domácího prostředí pro závěrečný finálový turnaj. Nicméně před velkým finále dostala Dunajská Streda nabídku odehrát turnaj velké čtyřky v hale SSTZ v Bratislavě-Rači. Pokud jste četli pozorně první odstavec, tak si jistě vybavíte, že právě zde získala Marta DAUBNEROVÁ před třiceti lety svůj první týmový titul. Mimo to zde potkala i svého manžela, fotbalistu Lokomotívy Bratislava-Rača. Nikoho tak asi nepřekvapí, že letošní finále se nakonec odehrálo právě v hlavním městě.

Marta Daubnerová s manželem na MEV v Helsingborgu

Po semifinálovém vítězství nad Valaliky se Dunajská Streda střetla v boji o titul s Trnavou. Byl to litý boj, který se dlouhou dobu vyvíjel lépe pro trnavské hráčky. Ty se dostaly až do nadějného vedení 4:3. ,,Finále nezačalo podľa našich predstáv - v úvodnej štvorhre sme prehrali 2:3. Ďalšie zápasy sa vyvíjali podľa očakávania, akurát mne sa podarilo trochu vystrašiť reprezentantku Kukuľkovú, dokonca som viedla 2:1 na sety, od stavu 7:7 vo štvrtom sete sa však už prejavila jej väčšia úderová istota,“ komentuje finálový duel Marta DAUBNEROVÁ.

V souboji jedniček obou týmů ale nečekaně porazila Andrea DAUBNEROVÁ slovenskou reprezentantku Tatianu KUKULKOVOU, aktuálně nejvýše postavenou slovenskou hráčku světového rankingu, která se navíc ještě před finálovým střetnutím úspěšně kvalifikovala na olympijské hry mládeže do Buenos Aires. ,,Toto bol zrejme rozhodujúci zlom. Bol to súboj plný taktiky, ale aj prudkých kontrových výmen. Andrea bola istejšia a presnejšia a vyhrala vcelku jasne 3:0 (5, 10, 6),“ konstatuje Marta.

Mladší ze sesterského dua tedy srovnala stav utkání a poslední krok tedy zůstal na Simoně a Martě. Zpočátku se obě jejich dvouhry vyvíjely dobře. Marta i Simona nad svými soupeřkami vedly, ale poté se situace zkomplikovala. Martu postihla křeč do lýtka a vyžádala si čas na ošetření. Na druhém stole se její dcera Simona dostala do komplikací, když si trnavská Zuzana PEKOVÁ vynutila pátý set.

Po ošetření se Marta vrátila zpátky za stůl, aby se pokusila dobře rozehraný zápas co nejrychleji ukončit, což se jí nakonec podařilo, byť až po proměně několikátého mečbolu. O pár minut později se na vedlejším stole radovala z vítězství i z rodinného titulu také Simona VERESKÁ.

Teď když už znáte téměř celou cestu, která vedla k letošnímu titulu, vás možná budou zajímat ještě další věci. Co nám tedy ještě prozradila neobyčejná Marta Daubnerová?

1. Povězte nám, jak si ještě ve svém věku udržujete herní výkonnost a fyzickou kondici?

Stolný tenis je mojou srdcovou záležitosťou už od detstva, je mojou psychohygienou a relaxom zároveň. Denne trénujem deti vo veku 6-14 rokov, na moju vlastnú prípravu mi slúžia najmä súťažné zápasy v mužskej II.lige. Súčasťou mojej prípravy je každodenné cvičenie a aspoň raz týždenne plávanie a masáž, skôr oddychový charakter má občasné bicyklovanie či zjazdové lyžovanie.

2. Jak vnímáte současný stav slovenského ženského stolního tenisu?

Čo sa týka výkonnostného stolného tenisu, úroveň sa podľa mňa bohužiaľ postupne znižuje. Chýba komplexný systém prípravy hráčok, počnúc dvojfázovým tréningom, všestrannou prípravou, regeneráciou, stravou,... a končiac sústredením najlepších hráčok do jedného centra, v ktorom by toto všetko mohli mať efektívnejšie a kvalitnejšie zabezpečené.

3. Předpokládám, že se chystáte i na nadchízející MS veteránů do Las Vegas. S jakými ambicemi tam pojedete?

Mojím cieľom je získať medailu buď vo dvojhre alebo vo štvorhre, zatiaľ mi totiž medaila z MS veteránov v zbierke chýba. Na ostatných MS v Španielsku som vo dvojhre prehrala vo štvrťfinále 2:3, keď som už viedla 2:1 na sety....

Tak snad to teď konečně vyjde.

Závěrečná rekapitulace:

Klub Dunajská Streda má dlouhou tradici. Vznikl totiž už v roce 1936. Patrně nejznámějším odchovancem je Roland VÍMI, který byl členem československého družstva, které v roce 1991 na MS v Japonsku získalo bronz. Ženský tým Dunajské Stredy je dlouholetým účastníkem nejvyšší ženské soutěže. Mistrovský titul se mu však dlouho nedařilo získat. Nejblíže tomu byl v sezóně 1995/96, kdy Dunajská Streda vyhrála základní část, ale zisk titulu nakonec slavily hráčky Topolčan. Nejúspěšnější hráčkou klubu je Vierka MAJERČÍKOVÁ (roz. Marčeková), která má ve vitríně tři slovenské tituly ve dvouhře a dva tituly ve čtyřhře, známými hráčkami a také medailistkami z MEJ byly například Zuzana ŠÁNDOROVÁ či Dajana FILISTOVOVÁ. V pozdějších letech už klub tak dobré hráčky neprodukoval. I proto tedy klub v roce 2014 angažoval do družstva Andreu DAUBNEROVOU a od té doby Dunajská Streda čtyřikrát za sebou vyhrála titul.