Pinčesobchod
Trojlístek extraligových maminek s dětmi o dětech
Kategorie: Rozhovory / 08 Ledna 2018
Zobrazení: 1905
Komentáře: 0

Malý Michal KUBÁT oslaví v březnu své třetí narozeniny, stejně jako Gabriela ČECHOVÁ v lednu. Kristýna LAMAČOVÁ je o něco mladší, ale to neznamená, že by své mamince dělala menší radost. 

Co uvedené děti spojuje? To je přece jednoduchá otázka. Všechny tři jsou prvorozenými potomky hráček, které patří dlouhodobě do české špičky a pravidelně nastupují v nejvyšší ženské soutěži u nás, kde jsou také členkami prvních třech týmů extraligové tabulky. Všechny tři přitom byly, nebo stále ještě jsou platnými členkami ženské reprezentace. 

O tom, jak Kateřina PĚNKAVOVÁ (SKST Hodonín), Dana ČECHOVÁ (MSK Břeclav) a Hana KUBÁTOVÁ (CDU SPORT Ostrava) zvládají být maminkami s pálkou v ruce a mnohem více se teď už ale dozvíte v článku. 

Hana Kubátová, rozená Bartošová slavila začátkem letošní sezóny svatbu. Vše nakonec proběhlo v klidu, i když to notnou chvíli vypadalo, že hned po svatbě bude pospíchat zase za pingpongový stůl. 

Prvořadě je nutné zmínit, že bez vydatné pomoci tatínků by se to asi jen těžko obešlo. Co myslíte? 

Kateřina PĚNKAVOVÁ: ,,To ano, tatínek pomáhá od začátku a hodně. Zvládá krmení, přebalování, koupání, atd. S ničím nemá problém. Hlídá, když mám tréninky a zápasy. S Kristýnkou vše společně zvládají.“

DANA ČECHOVÁ: ,,Gábinka s tatínkem tráví hodně času. Bez něj by to opravdu nešlo. Musel se hodně přizpůsobit, ale zvládá to. Jelikož se musíme obejít bez pomoci babiček, tak máme i slečnu na hlídání. Ve svých osmi měsících začala Gabrielka chodit i do jeslí, a to na dva dny v týdnu, teď chodí do školky na tři dny v týdnu. Zbytek zvládáme s manželem sami. Hodně jsme se naučili plánovat si čas a přizpůsobovat se."

Hana KUBÁTOVÁ: ,,Táta skutečně pomáhá maximálně. Hlídá Míšu odpoledne, kdy trénuji děti a potom hlavně přes víkendy, kdy hrajeme zápasy. Moje mamka je bohužel daleko, a druhá babička už má svůj věk, proto jsme odkázáni ve věci hlídání na sebe, ale všechno máme dobře naplánováno a funguje to.“

 

Kateřina Pěnkavová s přítelem a s dcerkou Kristýnkou. 

Vraťme se ale teď trochu v čase a zavzpomínejme na radostné chvíle těhotenství. Jaké to pro vás bylo, a jak dlouho jste v jiném stavu vydržely ještě hrát? 

,,Za sebe mohu říci, že mi těhotenství vyšlo dobře. Otěhotněla jsem v dubnu před MS. Poté jsem ještě odehrála jedno bundesligové utkání a novou sezónu už jsem nezačínala. Stalo se ale to, že mě klub potřeboval na jeden zápas, a tak jsem v sedmém měsíci vyjela do Německa. Jednalo se o zápas proti posledními týmu, kdy proti mně ještě nastoupila náhradnice. Utkání jsem zvládla,“ líčí současná skalní opora Břeclavi.

Ostravská tahounka vydržela aktivně hrát do šestého měsíce těhotenství, tehdy se ještě představila v extraligovém utkání proti pražským Nuslím. ,,I přes velké nevolnosti jsem hrála po celou dobu těhotenství, a proto jsem ani tolik nepřibrala. Menší břicho jsem schovala do zimní bundy a sousedi dokonce ani nepoznali, že jsem v jiném stavu,“ komentuje svůj stav Kubátová. 

Maminka malé Kristýnky popisuje, že ani její těhotenství neprobíhalo právě hladce. ,,S hraním jsem skončila na konci třetího měsíce, kdy jsme hrály finále extraligy. Bylo to náročné, protože mě provázely nevolnosti. Dva dny před finále jsem musela na vyšetření, kde mi byl naměřen tlak 70/50. Myslela jsem si tedy, že ani nenastoupím, ale za dva dny se to otočilo. Finále jsme zvládly a já dokonce ani neprohrála. Poté jsem ještě hrála asi do sedmého měsíce těhotenství, ale jednalo se jen o lehký trénink dětí.“

Dana Čechová s rodinou. 

Po narození potomka se ledacos změní. Ani jedna ze tří maminek však neměla nutkání ukončit svou pingpongovou kariéru. Dana Čechová si sice vždycky myslela, že s prvním dítětem skončí, ale nestalo se tomu tak. ,,Vždycky jsem to tak měla nastavené, ale poté se mě manžel zeptal, proč bych měla vlastně končit?“

Jaký byl tedy návrat českých hráček zpátky výsluní?

Nejmladší z maminek, Kateřina Pěnkavová, vzpomíná na začátek sezóny přibližně v tomto duchu: ,,Začala jsem trénovat asi měsíc před začátkem sezóny. Po tomto měsíci jsem se cítila dobře, ale první těžší zápas mě vyvedl z omylu. Začátkem září proti mně nastoupila Kája Mynářová a byla jsem doslova v šoku, jak je to rychlé. Než jsem se stihla vrátit po odehraném míčku, míček už byl zpět. Po dvou setech jsem se už přizpůsobila a zápas jsem nakonec zvládla. Do formy mě teď dostávají zápasy. Čím víc zápasů, tím se cítím lépe a výkonnost jde nahoru.“

,,Do reprezentace jsem se vrátila společně s novou sezónou v září, když jsem reprezentovala na ME v Jekatěrinburgu. Byla to povedená sezóna, stejně jako ta další. Myslím, že mi pomohlo i to, že jsem hned po porodu zacílila na fyzičku, což teď už považuji za prioritní vzhledem k nahraným hodinám za stolem,“ vypráví Čechová a na ni v podobném tónu navazuje Kubátová:

,,Míša se narodil v březnu a já jsem už v květnu hrála. Ta pauza mě nijak nesvazovala, cítila jsem se dobře. Přišlo mi dokonce, že jsem z herního rytmu příliš nevypadla. Všechno mi přišlo víceméně stejné, akorát s tím rozdílem, že teď byl vedle mě Míša. Na zápasy už nejezdím s tím, že musím, ale jedu si spíše vnitřně odpočinout.“

Dvojice Kubátová-Čechová si nedlouho po svém návratu za stoly zahrála i finále stále oblíbenějšího Memoriálu Milana Hrachového. Jak tehdy finále maminek dopadlo si můžete připomenout zde.

 

Hana Kubátová.

Povězte ještě čtenářům, jak nyní probíhá vaše tréninková příprava? 

Kateřina PĚNKAVOVÁ: ,,Je jasné, že se tréninková příprava hodně změnila. Na nový režím si teprve zvykám. Před otěhotněním jsem trénovala v Havířově, kde jsem trénovala 2x někdy 3x denně plus fyzička. Teď trénuji méně. To co jsem natrénovala v Havířově za den, teď mám tak za týden. Jelikož bydlíme v Hodoníně a naši bydlí ve Vlašimi, tak hlídání nemám. Na tréninky se dostanu odpoledne, kdy hlídá tatínek. Poslední 2 měsíce jsem se naučila chodit na tréninky s malou. Vždy jí hlídá tréňa Vladimír Brhel. Malou vozí, zpívá jí, ona usne a já mám hoďku na trénink. Když je třeba, tak jí ještě nakrmí a já mám dalších 10 minut tréninku. Teď je každá minuta dobrá. Tréňa mi takto usnadnil situaci. Nehlídá malou nikdo cizí a my máme 2-3x týdně volné odpoledne a můžeme ho společně strávit s tatínkem. Řekla bych, že za stolem se necítím jinak, nervozita bývá, to ke sportu patří. Jiné je to v tom, že si při zápasech často vzpomenu na Kristýnku a uvědomím si, že jsou důležitější věci než prohraný set nebo zápas a tím se uklidním.“

Dana ČECHOVÁ: ,,S narozením Gábinky se můj život v mnoha ohledech pozitivně změnil, ale přijde mi, že teď nemám ani minutu volného času. Dvakrát týdně jezdím trénovat do Prahy, kde hraji se střediskovými hráči a s ,,áčkem“. Poté často zůstávám ještě na zásobník s Tomášem Vrňákem nebo s Pepou Plachým. Snažím se chodit běhat a jednou týdně chodím na pilates. O víkendech máme většinou zápasy, a nebo turnaje.“ 

Hana KUBÁTOVÁ: ,,Poslední dva roky se má příprava nijak výrazněji nezměnila. Trénuji většinou s dětmi v rámci přípravky. Dříve jsem hrávala s frýdlantskými kadety a jezdívala častěji do Havířova. Občas chodím hrát s Maruškou Hrachovou, a teď také s Tamčou Tomanovou a s Pepou Braunem. Pálku mám v ruce v podstatě každý den, ale častěji hraji s dětmi.“

Kateřina Pěnkavová.

Na závěr se samozřejmě vybízí otázka, zda se z malého Míši, Kristýnky či Gábinky stanou budoucí reprezentanti. Co kdybychom v této otázce nechali promluvit ty, o kterých je řeč?

Kristýna LAMAČOVÁ: ,,Myslím si, že mě pinec nemine. Taťka i mamka hrají. Takže to asi zkusím a uvidím. Děda Luboš už se strašně těší až se mnou bude jezdit po turnajích. Pokud podědím píli po mamince a cit pro míček po tatínkovi, tak by to nemuselo být špatné.“

Michal KUBÁT: ,,Tak samozřejmě bych si přál, abych šel v maminčiných stopách a dotáhl to třeba ještě dále. Však jsem už cvakání míčku slyšel v bříšku, ale určitě zkusím i jiné sporty. Myslím, že jsem podědil také něco po tatínkovi ohledně hudby. Tak uvidíme." 

Gabriela ČECHOVÁ: ,,No mám spoustu dalších aktivit. Chodím do hudebky, na cvičení, na plavání a teď budu docházet i na hodiny tančení, ale samozřejmě by asi bylo nejlepší, kdybych hrála stolní tenis. Maminka se v tom přece jenom vyzná a může mi poradit. Navíc jsem levačka, což je prý dobrý předpoklad. Máma také říkala, že kdybych byla pravačkou, tak bych hrála jedině obranu, protože útočit pravou je prý velká dřina.“ :-)

Jak se zdá, tak děti mají jasno :-) Pro nás ostatní je to jistě podnět k zajímavým představám. Kdo ví, třeba se za několik málo let setkáme s deblovým párem Lamačová-Čechová, a nebo s mixem Kubát-Čechová. Ale třeba to nakonec bude všechno úplně jinak. Přece jen jsou cesty osudu nevyzpytatelné.

Dana Čechová.

S pálkou v ruce a s dítětem v náručí nehrají jen maminky, ale také tatínkové. Za všechny jmenujme například českého reprezentanta Tomáše KONEČNÉHO, aktuálního Mistra ČR Antonína GAVLASE nebo reprezentačního trenéra kadetů Josefa BRAUNA. Nejčerstvější přírůstek zaznamenal David PALKOVSKÝ, kterému jeho partnerka a také bývalá česká reprezentantka Ivana WEBEROVÁ porodila dceru krátce před Vánoci. Ani tatínkové to koneckonců nemají jednoduché, o tom ale zase někdy příště.

Tomáš Konečný v roce 2016. 

Foto: Antonín Bělonožník, František Zálewský, Jan Brychta, vlastní archivy



Komentáře: 0

Zanechat komentář