...
Pinčesobchod

Nové postřehy účastníků letních kempů v Bystřici pod Hostýnem a v Hluku

Kategorie: Články - Články / 28 Září 2017

Zobrazení: 1534

Komentáře: 0

Tagy:
Karel Karásek
Tomáš Janásek

V Bystřici pod Hostýnem a v Hluku se opět v letních měsících pilně trénovalo, a to napříč všemi věkovými kategoriemi, bez rozdílu pohlaví i národnosti. Letošních kempů se dokonce zúčastnilo rekordních 355 hráčů a hráček, čímž byl překonán dosavadní rekord. A o tom, jak si právě tito účastníci užili letní tréninkové kempy pod vedením Karla KARÁSKA Tomáše JANÁSKA se dozvíte v článku.

V průběhu jednotlivých kempů jsme se některých zúčastněných zeptali na tři okruhy otázek. V první řadě nás zajímal jejich vztah ke stolnímu tenisu jako takovému, poté jsme vyzvídali, jak dlouho už na kempy jezdí, odkud se o nich dozvěděli a zda se jim více líbí v Bystřici pod Hostýnem, a nebo v Hluku. A na závěr jsme se ptali, co je nejvíce bavilo a co by naopak na kempu ještě navíc uvítali.

,,Letos se například velké oblibě těšilo večerní grilování, ať už v Hluku nebo v Bystřici pod Hostýnem. V Hluku ještě navíc mohli ti otrlejší vyrazit do vinného sklípku na degustaci," zdůrazňuje Karel KARÁSEK a dodává: ,,Z herního hlediska je zase velmi populární turnaj čtyřher, který se koná vždy ve čtvrtek večer. Jednotlivé dvojice nejsou do turnaje nijak nasazovány. Hraje se přímo pavouk až do konečného umístění."

Druhý ze šéftrenérů - Tomáš JANÁSEK pro změnu vyzdvihuje i celkem slušné pomocné trenérské zastoupení. ,,Na letošních turnusech nám vypomáhal například český postjuniorský reprezentant Patrik Klos, který se může pochlubit i medailí z Mistrovství Evropy juniorů, stejně jako Tibor Pavlík nebo Tamara Tomanová. Nově se také na jednom z kempů představila i Simona Šlehobrová, která na MČR dospělých získala v roce 2017 bronzovou medaili ve dvouhře žen. A samozřejmě také ti starší a zkušenější jako například Martin Pytlík nebo Vraťa Oslzla," vyjmenovává Janásek a na závěr zmiňuje ještě jedno jméno: ,,Jednoho kempu se jako trenér zúčastnil i Radek Onderka, který se výhradně zaměřoval na fyzičku, což bylo myslím velmi přínosné hlavně pro ty mladší účastníky."

A teď už tedy zpátky k nim, našim novým i tradičním účastníkům....

Sára Ochmanová ze Studénky se stolním tenisem začíná. Před začátkem hlavní sezóny se rozhodla přijet potrénovat do Bystřice pod Hostýnem společně s kamarádkou Vandou.

Kdy jste přišli poprvé do kontaktu se stolním tenisem? Jaký vztah k němu máte?

Marek Koválovský (11 let, Bratislava): Hraji dva roky a momentálně objíždím turnaje mladšího žactva na Slovensku. Hrál jsme v Karlove Vsi u Bratislavy, ale od příští sezóny už budu v Malackách.

Sára Ochmannová (13 let, Studénka) – Hraji zhruba rok a půl. Dříve jsem se věnovala karate, ale potom mě to přestalo bavit, a tak jsem hledala nějaký jiný kroužek, tím jsem se dostala ke stolnímu tenisu, u kterého jsem zatím zůstala. V říjnu se chystám na svoji první okresní bodovačku.

Zdeněk Štefanišin (23 let, Rýmařov): Ping-pong hraji straaaašně dlouho. Myslím, že asi dvanáct let, ale pořádně ho hraji teprve od svých šestnácti let, kdy u nás v Rýmařově začala trénovat paní Jarmila Veiglová. V současné době nastupuji v okresní soutěži za TJ Horní Město. Účastním se i různých turnajů, od amatérských po ty okresní. Letos jsem byl i v Ostravě na Mini Pong Pongu.

Vojtěch Kolář (23 let, Bruntál): Stolnímu tenisu se věnuji od svých patnácti let, kdy jsem skončil s fotbalem. A protože rodiče chtěli, abych něco dělal, tak jsem se přes svého kamaráda ze školy dostal až k ping-pongu. V letošní sezóně jsem hrál za Olympii Bruntál okres a podařilo se nám postoupit do KP2.

Filip Ryšavý (28 let, Brno): Stolní tenis hraji aktivně už pár let. Letos jsem odehrál polovinu sezóny v Praze v Michlích, kde jsem hrál kraj 2. Poté jsem přestoupil zpátky do Sokola Brno, kde jsem hrál městský přebor, a jelikož jsme si vedli velice dobře, tak jsme postoupili také do kraje 2.

Jan Hurt (32 let, Kratochvilka): U nás v Kratochvilce jsme vždycky chodívali hrát pinec do kulturního sálu za 10 Kč. V té době jsem se tak více začal věnovat stolnímu tenisu. Žádnou soutěž jsem ale nikdy nehrál, ani nehraji. Spíše se teď věnuji trénování dětí.

Thorsten Eiterich je původem z Německa. Soupeřům znesnadňuje hru sendvičem a trávou. V Bystřici pod Hostýnem mu jeho hra vynesla druhé místo na závěrečném turnaji. Nestačil pouze na Martinu Novákovou. 

Thorsten Eiterich (41 let, Bratislava): Se stolním tenisem jsem začínal jako dítě v Německu. Potom jsem téměř dvacet let nehrál. Na Slovensku teď hraji už osm let, a to 4. ligu v Bratislavě. Stolní tenis je pro mě nejen sport, ale taky integrační program. Díky němuž jsem poznal spoustu kamarádů.

Martin Polák (44 let, Komárno): Když jsem byl kluk, tak jsem pinec hrál. Potom jsem přestal a zase jsem se k němu po čase vrátil. Žádnou soutěž ovšem nehraji. Na soustředění jsem ale přijel společně s dcerou Sašou, která v rámci nitranského a trenčianského kraje hraje bodovačky. Občas si už zahrála i s dospělými. K ping-pongu jsem ji přivedl asi před třemi roky.

Jaroslav Machů (46 let, Bruntál): Se stolním tenisem jsem začínal až ve svých 34 letech jako samouk. Postupně jsem se ale propracoval. Letos jsem zakončil sezónu s 59% úspěšností v KP1 za Olympii Bruntál. V soutěži se nám podařilo udržet i pro nadcházející sezónu.

Mária Raffayová (68 let, Bratislava): Já jsem začala hrát, když mi bylo osm let, a to asi do svých dvaceti let. Potom jsem se ale vdala a o stolním tenisu jsem téměř nevěděla. Vrátila jsem se k němu až díky svému vnukovi. Matúšovi. Dlouho jsme nevěděli, na jaký sport ho dát, a nakonec ho chytil právě ping-pong. Teď s ním jezdím na turnaje a snažím se ho koučovat.

Rudolf Frydrych (74 let, Bystřice pod Hostýnem): Do kontaktu se stolním tenisem jsem přišel už jako malý kluk. Vyzkoušel jsem si i řadu jiných sportů, ale stolní tenis je jediný, který mi vydržel až doteď. Občas si zahraji nějaké turnaje pro neregistrované, ale více se ping-pongu věnuji jen tak pro radost.

Rudolf Frydrych byl jedním z nejstarších účastníků letošních letních tréninkových kempů.

 

Jak jste se o soustředění dozvěděli? Absolvovali jste už více kempů? Je lepší Hluk, nebo Bystřice pod Hostýnem?

Marek Koválovský (11 let, Bratislava): V Hluku jsem podruhé, byl jsem tady i v zimě. Přilákal mě sem hlavně bratranec Leo, který sem měl jít trénovat a jelikož i já se potřebuju zlepšovat, tak jsem přijel taky a snažil jsem co to šlo.

Mário Podmaka (15 let, Špačince): O soustředění mě informoval Peter Šulko, se kterým občas trénuji. Poprvé jsem tak společně s ním byl hned na prvním loňském turnusu v Bystřici pod Hostýnem. Letos jsem se rozhodl vyzkoušet Hluk a líbí se mi tu asi více. Je tady více stolů i lepší hráčská úroveň.

Mário Podmaka si pochvaluje kemp v Hluku.

Zdeněk Štefanišin (23 let, Rýmařov): Je to skoro nemožné, ale už tady jezdím šestým rokem. Pravidelně na dva turnusy v létě. Poprvé jsem o těchto kempech slyšel u nás v Rýmařově ve středisku volného čas. Tehdy jsem se společně s dalšími kamarády vypravil do Hluku a zalíbilo se mi tu natolik, že už si bez toho prázdniny nedovedu ani představit. Když si potom vzpomenu, jak jsem hrál před šesti lety, tak vidím alespoň malý posun. Já jsem totiž hrozné kopyto :-)

Lukáš Nemček (24 let, Bratislava): Vlastně ani pořádně nevím, jak jsem na tyto kempy narazil, ale určitě jsem se s nimi setkal někde na internetu. Poprvé jsem tak přijel na soustředění k panu Karáskovi před pěti lety na srpnový termín v Bystřici pod Hostýnem. Myslím, že jsem byl tehdy jediným Slovákem na celém kempu. Ale jinak se tam sešlo poměrně dost hráčů. Vzpomínám si i na jednu polskou rodinu i na nějaké Němce. Dále si vybavuji, že se na tomto kempu sešla velmi silná konkurence. Spousta divizních hráčů, dokonce i nějaký druholigový hráč. Bylo zjevné, že si tito borci přišli vyloženě zamakat před začátkem nové sezóny, která už byla za dveřmi. Od té doby jezdím i s mladším bráchou Patrikem.

Lukáš Nemček jezdí už dlouhou dobu na kempy i se svým mladším bráchou Patrikem.

Adam Vojkovič (26 let, Bratislava): O soustředěních jsem se dozvěděl od kamarádů-pingpongistů. Poprvé jsem byl před dvěma roky v Hluku. Letos jsem absolvoval první kemp v Bystřici pod Hostýnem Je těžké povědět, kde to je lepší. Záleží v čem. V Bystřici je možná více podniků, kam se dá zajít. V Hluku se sešla lepší hráčská kvalita.

Filip Ryšavý (29 let, Brno): Na tyto kempy jezdím už hodně dlouho, asi 5-6 let. Vyhledal jsem si o nich něco na internetu a jel jsem. Byl jsem v Hluku i v Bystřici pod Hostýnem. Myslím, že každý z těch kempů má něco do sebe. V Hluku je výhodné, že ubytování je spojené přímo s halou. V Bystřici se musí přecházet, ale není to nic strašného, protože ta vzdálenost zabere jen pár minutek cesty. Na bystřický kemp mám navíc jedny z nejpěknějších vzpomínek, protože jsem tam zažil asi tu nejlepší partu lidí.

Filip Ryšavý má jedny z nejlepších vzpomínek na bystřický kemp. Letos byl ale v Hluku.

Jan Hurt (32 let, Kratochvilka): S těmito kempy mě poprvé seznámila kolegyně Magda Volková. Poprvé jsem tak přijel do Hluku, kde bylo kolem padesáti lidí. Sice jsem byl během prvního týdne pořád ,,drbaný“ ale cítil jsem, že jsem se hodně posunul ve své výkonnosti. Od té doby jsem absolvoval asi osm turnusů. Většinou tak jezdím na 2-3 během roku. Byl jsem i v Bystřici, ale více se mi líbilo v Hluku, hlavně jídlo mi tam více chutná.

Tibor Kollár (43 let, Majcichov): Na kempy jezdíme asi od roku 2009, tedy rok poté, co jsme s bratrem Robem v Majcichově obnovili stolnětenisový klub a začali jsme se více věnovat mládeži. Poprvé jsme přijeli asi s pěti dětmi do Bystřice pod Hostýnem a od té doby jezdíme pravidelně na jeden týden. Z čistě pragmatických důvodů teď už více do Hluku. Tam to máme jen hodinu cesty z Majcichova a všechno je tam na jednom místě. Samozřejmě i Bystřice má svá pozitiva. Je to městečko usazené v horách a krajina je tu velmi hezká.

TTC Majcichov jezdí na tréninkové kempy pravidelně od roku 2009. Tibor Kollár (první zleva) a Robo Kollár (první zprava) v Majcichově navázali na ping-pongovou tradici obce a rozhodli se více věnovat práci s mládeží. Tibor Kollár je přitom i šéfredaktorem časopisu Slovenský stolný tenis. V současnosti je asi nejúspěšnější hráčkou Majcichova Lucia Gašparíková (druhá zleva). Více se o Majcichovu můžete dozvědět na Facebooku zde.

Jaroslav Machů (46 let, Bruntál): První povědomí o těchto tréninkových kempech jsem získal na tréninku u nás v Bruntále, kde se o nich občas povídalo. Poprvé jsem tak přijel před pěti lety do Bystřice pod Hostýnem, kam jsem taky přijel ještě další rok. Teprve tam jsem se také dozvěděl, že se pořádají i kempy v Hluku, a tak poslední tři roky jezdím právě tam. V Hluku se mi to totiž zdá lepší. Hala je výborná a její součástí je i ubytování, takže se nemusí nikam přecházet. Také sprcha je přímo na pokoji, což vnímám jako další výhodu.

Mária Raffayová (68 let, Bratislava): Jsem tady podruhé. Členové našeho klubu, Karlovy Vsi, tady již byli, a tak jsme se rozhodli, že to zkusíme taky. Líbilo se nám tady, a tak jsme přijeli znovu. A pokud dožiju, tak určitě přijedu i příští rok :-) To, že patřím k těm nejstarším účastníkům nijak nevnímám. Původně jsem myslela, že budu hrát méně, ale zvládám dopolední i odpolední fázi. Na večerní kondičku už ale nechodím.

Mária Raffayová si nenechala nakonec ujít ani turnaj čtyřher.

Rudolf Frydrych (74 let, Bystřice pod Hostýnem): Vedle Bystřice pod Hostýnem jsem byl i v Hluku, ale jako bystřickému rodákovi se mi více líbilo ,,doma“. Zdá se mi, že v Bystřici je přece jen více možností, kam si zajít za další zábavou.

Marek Koválovský poctivě trénoval.

 

Co se vám na kempu nejvíce líbilo? Co byste naopak chtěli změnit?

Marek Koválovský (11 let, Bratislava): Tréninky jsou dobře uspořádané. Fyzičky mě taky bavily, ale nejvíce mě bavilo hrát, protože si myslím, že je to hlavně o tom trénování. Jedině tak se můžu zlepšit. Občas mi ale vadilo, že každá lajna stolů hraje jiné kombinace. Kdyby to bylo možné, tak bych si to přál více jednotné.

Sára Ochmannová (13 let, Studénka): Přestávky na pití :-)

Zdeněk Štefanišin (23 let, Rýmařov): Tak samozřejmě úplně top jsou večery. Myslím, že průměrně vypiju asi osm piv, ale na druhý den už jsem zase jako rybička :-) Takže bych určitě nic neměnil. Možná by to jen chtělo více trenérek :-)

Zdeněk Štefanišin si bez kempů nedovede prázdniny představit.

Vojtěch Kolář (23 let, Bruntál): Určitě největší přínos pro mě mají herní kombinace. U nás nejsme zvyklí trénovat kombinace, spíše hrajeme rovnou sety.

Lukáš Nemček (24 let, Bratislava): Taky se mi líbí především kombinace, a to hlavně se servisem, kde můžu zapojit celkový obraz hry od servisu přes příjem až po navazující údery. Není to ten strojový rytmus hry. Každý trenér tu má svoji filozofii a přizpůsobí si to tak, jak nejlépe ví.

Adam Vojkovič (26 let, Bratislava): Byl jsem hlavně rád, že jsem si mohl zahrát i s trenéry. Líbil se mi i zásobník s Tomášem Janáskem.

Vítězkou prvního turnaje v rámci série sedmi letních tréninkových kempů se stala Martina Nováková. Adam Vojkovič (první zleva) taky neodcházel bez ceny. 

Filip Ryšavý (29 let, Brno): Líbí se mi, jakým způsobem jsou tréninky vedeny. U nás na Sokole jsme zvyklí přijít na trénink, rozehrát se a potom rovnou hrajeme zápas. Tady je to více o kombinacích.

Jan Hurt (32 let, Kratochvilka): Protože už v Kratochvilce trénuji třetím rokem děti, tak jsem velmi uvítal všechny kombinace. Zapisoval jsem si je, abych je potom mohl využít v tréninku v našem malém klubu.

Honza Hurt se věnuje trénování dívek v Kratochvilce. Občas se přijde podívat i na ženskou Extraligu do Moravského Krumlova nebo Břeclavi. Fandí ale spíše břeclavským hráčkám :-)

Thorsten Eiterich (41 let, Bratislava): Nejvíce se mi zamlouvalo, že trenéři byli fakt milí a kompetentní.

Tibor Kollár (43 let, Majcichov): Myslím, že nám tu nic nechybí. Nejlepší je to, že děcka tu jsou v partii. Většinou se dlouho znají a společně si i plánují, že pojedou na stejné kempy. Pak je samozřejmě i více baví tréninky. Samotný trénink je profesionální a na vysoké úrovni. Možná bych jako změnu uvítal rozdělení hráčů do jednotlivých výkonnostních úrovní, které bych pomalu postupem týdne promíchával.

Martin Polák (44 let, Komárno): Jsme s dcerou spokojení. Člověk si tu zahraje s různými lidmi i styly, i když je to samozřejmě docela dřina.

Martin Polák přijel na kemp společně s dcerou Alexandrou. 

Jaroslav Machů (46 let, Bruntál): Oceňuji, že mám možnost potkat se s jinými hráči a s různými herními styly. V oddíle například nemáme nikoho, kdo by hrál obranu, tady si ale hru do obrany obvykle vyzkoušet můžu. Možná by bylo ještě přínosné, kdyby během tréninku někdo natáčel a na závěr bychom si při nějaké příležitosti mohli rozebrat, co kdo dělá špatně a co dobře.

Mária Raffayová (68 let, Bratislava): Mně se prostě líbí ta disciplína, kterou se zde trenéři snaží udržovat. Jsou zásadoví a je fajn, že děti takto vedou. I ty kondiční tréninky jsou pro děti určitě velmi přínosné. Ke stravě taky nemám výhrady. Je perfektní, připomíná mi to styl domácí kuchyně.

Tak co myslíte, že příští letní prázdniny znovu pokoříme letos rekordní hranici 355 účastníků?

Veškeré bližší informace najdete zde.

Můžete se také připojit k naší skupině na Facebooku, kde najdete spoustu fotek a dozvíte se všechny aktuální informace.

Loňské postřehy účastníků turnusů v Bystřici pod Hostýnem a v Hluku si přečtěte zde.

Videoreportáž z celého jednoho kempu zde.


Komentáře: 0

Zanechat komentář