Pinčesobchod
Pražské Nusle jako líheň ženských ping-pongových legend
Kategorie: Rozhovory / 26 Listopadu 2016

Pražské Nusle jsou v celku nenápadným oddílem, za kterým ale stojí bohatá historie, do níž, mimo jiné, spadá i jméno legendy českého stolního tenisu - Ilony VOŠTOVÉ-UHLÍKOVÉ-MOTLÍKOVÉ. Připomeňme, že tato výrazná postava stolnětenisové historie získala titul Mistryně Evropy v pouhých čtrtnácti letech.

Ilona VOŠTOVÁ-MOTLÍKOVÁ se stala vůbec nejmladší Mistryní Evropy v roce 1968 v Lyonu. V následujících letech si přivezla i medaile z Mistrovství světa a po celá sedmdesátá léta cenné kovy vozila i z dalších velkých akcí. Svou kariéru korunovala roku 1980 titulem Mistryně Evropy ve smíšené čtyřhře s Milanem ORLOWSKIM. Možná by získala i nějaké cenné kovy na Olympijských hrách, ale stolní tenis byl do olympijského programu zařazen až v roce 1988, kdy už Ilona Voštová-Motlíková reprezentační dres neoblékala. Rodačka z města Stod v současné době už čtvrtým rokem trénuje mládež v pražských Nuslích, ale více už se stolním tenisem do kontaktu nepřichází.

Ale i přesto se vybízí otázka: v čem vidí jedná z nejúspěšnějších hráček české stolnětenisové historie zásadní rozdíly ve srovnání s dřívějškem?

 ,,V mých očích byl stolní tenis dříve mnohem záživnější. Na zápasy chodilo hodně diváků, hala byla vždycky plná. V televizi se vysílala spousta přenosů z různých velkých akcí. Výměny byly delší. Dnes je to hlavně o servisu, příjmu a prvních balónech. Ale hlavně jsme z velkých akcí vozili medaile. Nemůžu asi říct, že máme dobré hráčky, protože zkrátka nevozí medaile. Samozřejmě učitou roli sehrávají i peníze,“ vypráví a dodává další zajímavou skutečnost: ,,Mladí mi zase můžou odporovat, ale pravdou také je, že dříve jsme vydrželi hrát mnohem déle. Důkazem toho je třeba Jindra Panský i Milan Orlowski. Jsem zvědavá, kdo z těch mladých vydrží hrát tak dlouho.“

A recept na úspěch? ,,Musí tam být píle, ale bez talentu to taky nejde. A taky člověk musí mít trochu toho štěstí,“ uzavírá legenda českého pinku.

Nuslemi prošly ale i jiné neméně významné hráčky. Jmenujme například Zuzanu VALENTOVOU-FIALOVOU, Alici PELIKÁNOVOU-ROUBALOVOU, účastnici olympijských her v Soulu – Alenu ŠAFÁŘOVOU, v Německu působící Danu KRESSOVOU-WEBEROVOU, Hanku PLACHOU-VALENTOVOU či v Anglii působící Markétu MYŠKOVOU. Jak se tedy zdá, tak Nusle nejvíce profitovaly z výborných výsledků ženské složky klubu. Takovými výsledky se těžko může pochlubit ještě nějaký jiný klub v republice. I nyní Nusle spoléhají především na ženskou základnu. V současné době jsou jediným pražským klubem, který má tým v naší nejvyšší ženské soutěži. Druhý tým je zastoupen v 1. lize.

,,Áčko“ si v loňské sezóně opět vybojovalo postup do Extraligy, a to zejména díky bezchybným výkonům stabilní opory týmu – Lenky RADNICOVÉ. Základy týmu ale drží i na výkonech obranářky Markéty VONDRÁKOVÉ či zkušené Jarky VESELÉ. ,,Ambice našeho týmu? No holky si chtějí dobře zahrát a já jsem poskládal to, co je v Praze nejlepší. Chci hlavně co nejlépe reprezentovat Prahu, jejíž jsme jediným zástupcem,“ oznamuje Emil ČELEDA – vedoucí Sokola Nuslí, který je v této funkci už přes deset let.

TŘI OTÁZKY PRO EMILA ČELEDU

1. Pane Čeleda, povězte nám prosím na začátek, jak jste se ke stolnímu tenisu vůbec dostal?

Ping-pong se mi líbil už od dětství. Sledoval jsem ho s velkou oblibou v televizi, kde byl tehdy jako populární sport vysílán poměrně často. Měli jsme stůl v kočárkárně v paneláku, kde jsem bydlel, a tam jsme chodili hrát každou volnou chvilku, ovšem bez odborného vedení. Sehnat tehdy pořádnou pálku a míčky bylo velmi těžké a odborná literatura s úderovou technikou nebyla vůbec. První pořádnou pálku mi nechal vyrobit kolega v prvním zaměstnání, hned po maturitě. Stála v roce 1983 1350,- kč. To byl můj celý plat! Aktivním hráčem už ale ze zdravotních důvodů nejsem.

2. V letošní sezóně byla 1. liga žen rozdělena do dvou skupin. Jaký je Váš osobní pohled na toto rozdělení?

Rozdělení 1. ligy bude mít sice dopad na kvalitu, ale na druhou stranu bude úspora peněz, a to je v dnešní době při nulových dotacích také důležité.

3. Jak potom hodnotíte kvalitu české extraligy? Přál byste si vidět ženský extraligový stolní tenis i v televizi?

V úrovni stolního tenisu se u nás obecně odráží naprostý nedostatek financí ve všech směrech. Proto také ty výsledky a úroveň. Naše účinkování na Olympijských hrách jsou toho dokladem. Ženský pingpong v televizi by jistě přispěl k popularizaci tohoto sportu, ale jsme zpátky u fenoménu dnešní doby, u peněz. Pokud to tak půjde dál a vymřou ti, kteří ještě čerpají z éry socialistického pingpongu, tak bude konec.

TŘI OTÁZKY PRO TŘI

Trio nuselských hráček: Lenka RADNICOVÁ (37 let), Markéta VONRÁKOVÁ (36 let) a Jaroslava VESELÁ (35 let) patří k hlavním oporám Nuslí. Momentálně se drží ve středu extraligové tabulky.

Jaroslava Veselá

1. Jak dlouho už v Nuslích působíte?

Lenka Radnicová: ,,Na Nuslích hraji od sezóny 1992/1993 a celkem to již bude asi 20 let. V průběhu jsem dva roky působila v Rakousku a dva roky v Boru u Tachova, kam Nusle extraligu i se mnou prodaly.“

Markéta Vondráková: ,,S desetiletou pauzou hraji na Nuslích od roku 1989, kdy jsem začala s ping-pongem ještě pod vedením pana Jandy. V letech (2002-2013) jsem si z české extraligy ,,odskočila“ do Bavorska, do Fortuny Passau. Hrála jsem většinou 4. a 5. ligu, několik let společně i s Olgou Procházkovou (Poucheovou). Když se ženský oddíl v Passau rozpadl, tak mě oslovila Lenka Radnicová, jestli se nechci vrátit a pokusit se o postup do extraligy a na ,,stará kolena“ si zahrát nejvyšší českou soutěž.“

Jaroslava Veselá: ,,V Nuslích jsem v podstatě začínala se stolním tenisem. Po odchodu jsem hrála v Německu dlouho dobu 3.ligu za Kolbermoor a potom za Wolframs-Eschenbach 3. ligu a poslední rok 2. Bundesligu. Nyní jsem v Nuslích dva roky.“

Markéta Vondráková

2. Řekněte nám, jak zvládáte vedle práce ještě trénovat?

Lenka Radnicová: ,,Moje hlavní a jediné zaměstnání je účetní v účetní firmě. Trénovat zvládám 2-3x týdně a trénuji většinou s muži. Ještě loni jsem mohla hrát v Praze divizi za muže, což byl pro mě nejlepší trénink. To letos již bohužel nemůžu, což mě moc mrzí, protože například v jiných krajích to jde.“

Markéta Vondráková: ,,Nyní jsem na rodičovské dovolené, u které pracuji na ¾ úvazek jako správce informačního systému. Vzhledem k tomu, že se starám o dva zlobříky – Žofku (15 měsíců) a Báru (4 roky) a k tomu ještě pracuji, tak časem na trénink moc neoplývám. Jsem ráda, když 1-2 týdně se mi podaří najít na hodinu a půl na trénink, který je spíš o tom, abych si odpočinula od práce a dětí.“ :-)

Jaroslava Veselá: ,,Pracuji jako účetní. Trénování samozřejmě moc nedám, snažím se trénovat 2x v týdnu. Je složité si na trénink najít čas, i když mě stolní tenis pořád strašně baví, ale mám 6 letou dceru, která se také věnuje sportu a které se snažím plně věnovat.“

Lenka Radnicová

3. Co vaše dojmy z Extraligy, ev. z 1.ligy? Jak se nejvyšší ženská soutěž u nás během vaší hráčské kariéry změnila?

Lenka Radnicová: ,,Pro mě je to stejná soutěž jako před lety. Nevidím, že by v něčem byla zásadně jiná. Rozdíl je možná jen v tom, že byly časy, kdy jsem patřila k nejmladším hráčkám extraligy, kdežto dnes patřím k nejstarším hráčkám.“ :-)

Markéta Vondráková: ,,Mezi 1.ligou a Extraligou je veliký skok, hlavně od této sezóny, kdy se 1.liga rozdělila na dvě části (Čechy a Morava), čímž se její úroveň snížila. Samozřejmě rozumím některým důvodům rozdělení (př. odehrání zápasů v jeden den). Úspora nákladů je v dnešní době důležitá, ale.... Já prostě raději hraji extraligu. Zahraji si se spoustou výborných hráček reprezentantek různých kategorií a ráda. Navíc potkávám i staré známé – hráčky, rozhodčí, trenéry. A to je vždy příjemné.“

Jaroslava Veselá: ,,První ligu jsem hrála po mateřské dovolené cca 4 roky a už to pro mě nebyla motivace. Proto jsem ráda, že jsem přestoupila do Nuslí a mám možnost hrát extraligu. Je to pro mě výzva, hráčky jsou lepší než já, o to mám větší motivaci k tréninku. :-) Jinak porovnat extraligu s předešlými léty nemohu, dlouho jsem v ČR nehrála.“

Bonusová otázka: Neláká vás ještě nějaké zahraniční angažmá?

Lenka Radnicová: ,,V Čechách jsem spokojená a v tomto věku mě už zahraniční angažmá asi neláká. I když nikdy neříkej nikdy“ :-)

Markéta Vondráková: ,,Jestli mě láká zahraniční angažmá, to je otázka..:-) koho by to nelákalo, láká, ráda cestuji. S dětmi je to ale složitější, ale dokážu si představit, že by se to dalo. Přítel mi s dětmi pomáhá, jinak bych už asi dala pálku navždy do skříně.“

Jaroslava Veselá: ,,Zahraniční angažmá už mě neláká, s dcerou už to nepřipadá v úvahu.“



Komentáře: 2

Mirka Saglova napsal:
25 Listopadu 2016
IP: 37.188.181.*
Nedávno jsem na Nuslích hrála ligu... Nebyla jsem v tý Sokolovne poprvé, ale az teď jsem si uvědomila, ze je nádherná Když pominu zimu v satnach a nic moc sprchy, ale o to nejde. V hale, jak jsou kolem ni ty zdobeny balkony, celkově ta atmosféra, takový kouzlo nemá žádná hala v CR... Fakt me to dostalo, asi starnu

bingo napsal:
27 Listopadu 2016
IP: 90.181.106.*
...škoda , že si nikdo nevzpoměl na "duši" Orbisu pana J.Jandu ... .

Zanechat komentář