Pinčesobchod
František Zálewský po třech letech skončil u ČAST! Proč odchází další pingpongový nadšenec?
Kategorie: Rozhovory / 29 Srpna 2016
Zobrazení: 3788
Komentáře: 5

Po Ivanu URBANOVI opustil Mediální komisi ČAST i František ZÁLEWSKÝ, který rozvázal spolupráci s ČAST po třech letech. 

Kdo by neznal Františka ZÁLEWSKÉHO? Nenápadný to muž, který se již řadu let pohybuje ve světě stolního tenisu, často schovaný za objektivem svého fotoaparátu, snažíc se zachytit všechny důležité momenty kolem pingpongového míčku. A je to právě on komu vděčíme za podrobné sportovní zpravodajství z většiny významných stolně-tenisových akcí. O tom, že to není práce jednoduchá, by mohl dlouho vyprávět:

,,Ono to je, jak dříve správně říkal předseda svazu Zbyněk Špaček, spíše poslání než práce. Je to především časově hodně náročné. Většina stolně-tenisových akcí se totiž hraje od rána do večera. To na rozdíl od fotbalu a jiných sportů znamená pro sportovní novináře a fotografy velkou pracovní zátěž. V současné době už málokdo chce trávit celé dny v hale a věnovat se zpravodajství. Já jsem ještě z té starší školy a protože mě stolní tenis baví a mám ho rád, dělal jsem to vždy, až možná moc podrobně… Takových, v uvozovkách bláznů, jako jsem já nebo byl Vláďa Slobodzian, je už málo. Teď je v módě, vybrat si nějaký příběh nebo udělat jeden či dva krátké rozhovory a je hotovo… Ono to je mnohem pohodlnější než se věnovat dlouhé hodiny zpravodajství, které v podstatě nemá konce…

foto z večírku na ME 2007 v dánském Aarhusu

František ZÁLEWSKÝ pracoval pro ČAST od roku 2013, tehdy mu přišla konkrétní nabídka od předsedy svazu Zbyňka Špačka. ,,Bylo to v průběhu MS družstev v německém Dortmundu, kde mě Zbyněk Špaček oslovil, jestli jim nechci pomoci se svazovým webem, který v té době byl v katastrofálních stavu. Moc jsem se nerozmýšlel. Kývl jsem a začal, prakticky od začátku, stavět svazový web…“

Se svazem ovšem spolupracoval už dlouho předtím. ,,Pořizoval jsem zpravodajství z různých domácích i mezinárodních akcí, kromě toho jsem dva roky tvořil časopis Stolní tenis a přes tři roky jsem editovalinternetový server pinces.cz.

Po třech letech zodpovědné práce se Zálewský rozhodl ukončit své členství v mediální komisi ČAST a vypovědět smlouvu s ČAST. Na jeho místo tak nastoupil Jaroslav Odstrčilík, který se zatím pozvolna rozkoukává.

Jaké konkrétní důvody Vás k tomuto tahu vedly?

,,Důvodů bylo víc, nechtěl bych to nějak zvlášť rozebírat. Prakticky to ve mně zrálo od začátku letošního roku, kdy jsem postupně poznával, že moje práce, byť jsem ji dělal s láskou a naplno, již nemá takovou podporu jako dřív...“

To určitě zamrzí....

,,Ano, dost mě to otrávilo a když se k tomu přidal i můj zhoršený zdravotní stav, rozhodl jsem pracovní poměr v ČAST ukončit. Bylo mi to pochopitelně líto, ale ukázalo se, že to byl rozumný krok.“

Předpokládám ale, že u stolního tenisu nadále zůstanete. Na svých facebookových stránkách jste velmi aktivní a mnohdy pohotovější než oficiální stránky ČAST....

,,Ono je to jednoduché: někdo to dělá pro peníze, ale já bez stolního tenisu zkrátka žít neumím...Za poslední tři roky jsem v podstatě neměl pořádnou dovolenou. Teď jsem si ji přes léto dopřál a musím říct, že jsem se dostal opět do správné pohody... Už jen jako divák jsem objel MEJ v Záhřebu a pak s kamarádem a jeho dcerkou turnaje Satelit. Ohromně jsem si to užil, konečně jsem měl čas posedět a popovídat si s přáteli, známými. A chystám se i na další akce. Určitě nevynechám TOP 10 v Praze, ME v Budapešti, turnaje BTM či atraktivní zápasy extraligy.“

Jak se vám nyní jeví snahy o zlepšení mediálního obrazu českého stolního tenisu?

,,Propagačních akcí, které v poslední době ČAST pro širokou veřejnost dělá, je opravdu hodně. To je určitě správný krok. Nejlepší propagací stolního tenisu jsou však dobré výsledky zejména na reprezentační úrovni a medaile z vrcholných mezinárodních akcí. V tomto směru je to, bohužel, špatné. Musíme si přiznat, že našim mladým reprezentantům, až na výjimky, jakými jsou Polanský a Z. Blašková, ujíždí vlak. Český vrcholový stolní tenis mírně řečeno stagnuje, ale to by bylo na další dlouhé povídání. Každopádně je to smutné zjištění v době, kdy je v českém stolním tenisu poměrně dostatek finančních prostředků...

V čem vidíte největší slabiny současné medializace našeho sportu?

Je to fakt, že stolní tenis prakticky zmizel z televizních obrazovek. A to je, jak říkal můj dnes již bývalý kolega z mediální komise Ivan Urban, obrovská chyba. S jeho tvrzením nelze než souhlasit. Na druhou stranu musíme dodat, že naše veřejno-právní televize má skutečně neúnosné až nemravné požadavky. Naše kluby a oddíly, které s ČT jednaly, o tom vědí své. Nebojím se to pojmenovat – v podstatě jde o jakýsi druh vydírání malých sportů, což je pro mě nepřijatelné. Na druhou stranu pak vidíme na obrazovkách ČT z mnoha sportovních akcí v zahraničí zbytečně pompézní studia s řadou hostů a expertů, které odčerpávají finanční prostředky na propagaci nepreferovaných sportů, jako je například stolní tenis...“

Můžete to porovnat se zahraničím?

,,Tak například u našich sousedů v Rakousku nebo v Německu je to něco úplně jiného. V Rakousku jsou běžně v televizi zápasy z Ligy mistrů či mistryň, také v Německu má stolní tenis díky Bollovi a spol. významné postavení. Vždycky je to především o lidech. U nás v Česku jsme v tomto směru, bohužel, sto let za opicemi.Je smutné, že nejrozšířenější sport na světě nemá v naší České televizi ani svůj pravidelný magazín...“

rozlučka s Japoncem Masatakou Morizonem v Praze

Střípky ze života Františka Zálewského aneb co možná ještě nevíte o životě jednoho z nejvýznamnějších českých stolně-tenisových redaktorů

PRVNÍ KONTAKTY SE STOLNÍM TENISEM

Stolní tenis jsem začal hrát téměř před půlstoletím (!), bylo to v osmi letech souběžně s fotbalem. Dojížděl jsem třikrát týdně z Chabařovic do Ústí nad Labem. Hrál jsem za Chemičku, kde tehdy mládež trénoval legendárníJosef Turnovský. A když jsem v patnácti letech skončil s fotbalem, věnoval jsem se už pouze stolnímu tenisu a to v Chabařovicích, kde v roce 1974 vznikl nový oddíl. Tam jsem hrál na okresní úrovni až do základní vojenské služby v Jaroměři. Po návratu z ní jsem přestoupil do tehdejší Rudé hvězdy Ústí nad Labem, která měla několik družstev v krajských soutěžích. Hrál jsem za B družstvo většinou v KP II.jednu sezónu při reorganizaci jsme okusili divizi nebo-li KP I. A dokud jsem dělal vedoucího výroby v ústeckém Novinovém centru Vltava-Labe-Press tak mi čas na stolní tenis vycházel, ale jakmile jsem nastoupil na dráhu sportovního novináře, všechno se změnilo. Víkendy jsem trávil na fotbalových stadionech či jiných sportovištích, a tak jsem o stolním tenisu začal alespoň více psát…

v dresu RH Ústí nad Labem z dob aktivní hráčské kariéry

COBY SPORTOVNÍ REDAKTOR V ÚSTECKÉM DENÍKU

Poté co přišla revoluce, vznikl Ústecký deník a já byl prvním vedoucím jeho krajské sportovní redakce. Měl jsem zpočátku štěstí na lidi. Šéfredaktorem Ústeckého deníku byl Stanislav Černý z Prahy. Byl to vynikající člověk, jehož syn Vítek hrál stolní tenis, a tak jsem měl poměrně volné ruce… Díky tomu jsem v roce 1993 vyjel služebně na první zahraniční akci, kterou bylo MEJ v Lublani. Později přišly další velké sportovní události, ze kterých jsem připravoval pro deníky VLP zpravodajství. A nešlo jen o stolní tenis. Dvakrát jsme například absolvoval MS žen v házené, vrcholem bylo v roce 1996 fotbalové EURO v Anglii, kde jsem působil spolu s novinářskými legendami, jakými jsou Standa Sigmund, Láďa Ježek, Zdeněk Pavlis či Jaroslav Kolář. Bylo to pro mě ohromná škola. Ne všichni šéfové ale byli tak skvělí a sportu naklonění jako Standa Černý. Když jeden z nich na adresu sporťáků pronesl, že psát o sportovních akcích není práce, ale jen zábava, naštvalo mě to. A na několik let jsem odešel ke své původní profesi polygrafa. V tiskárně Bohemia print v Teplicích jsem dělal v obchodním oddělení a později vedoucího plánovače, až mě stolní tenis opět naplno oslovil…

fotbalové na EURO 1996 a rozhovor s Ivo Viktorem

ZA PING-PONGOVÝM MÍČKEM DO SVĚTA

Jak jsem již předeslal, stolnímu tenisu se věnuji téměř pětadvacet let. Za tu dobu jsem absolvoval mnoho zajímavých akcí. Nezapomenutelným zážitkem bylo MS družstev 2008 v čínském Guangzhou, které jsme spolu s přáteli pojali jako poněkud exotickou dovolenou. A navštívit mekku stolního tenisu, to byl opravdu zážitek. Bylo tam tolik novinářů a fotografů, že jsem se každý den musel zapisovat do pořadníku, pro udělení vstupu na hrací plochu... Z tohoto vydařeného šampionátu jsem připravil zpravodajství pro časopis Stolní tenis, který tehdy vydával kolega Vladimír Slobodzian.

S kolegou Jiřím Hrdým na MS družstev v Guangzhou

Určitě jste se během své práce setkal i se zajímavými osobnostmi...

Co se týká osobností, se kterými jsem se potkal, byla jich pochopitelně pěkná řada. Nejraději vzpomínám na první setkání s Vladimirem Samsonovem. Bylo to na MEJ 1992 v Topolčanech, kde Vladi ještě reprezentoval Společenství nezávislých států (SNS, předchůdce Ruska – pozn. autora). Tehdy šestnáctiletý Samsonov se stal hrdinou juniorského šampionátu a nastartoval zde svou skvělou kariéru. A to chybělo málo, aby si v Topolčanech vůbec nezahrál! Výprava tehdejšího SNS totiž neměla dostatek peněz na oficiální ubytování. Pořadatelé ale nakonec Samsonova a spol. do turnaje pustili a ubytovali je na topolčanském fotbalovém stadionu. A právě tam vznikl můj první rozhovor s Vladim. Od té doby jsme velkými přáteli. I on na své první interwiew po letech rád vzpomíná... Velice příjemné bylo i poslední setkání s dalším velikánem evropského i světového stolního tenisu, Timo Bollem. Bylo to vloni při zápasech Ligy mistrů jeho Borussie Düsseldorf s havlíčkobrodským STEN marketingem. Nesmím zapomenout ani na první setkání s Ding Ning, která na nedávno skončených olympijských hrách v Riu získala dvě zlaté medaile. S touto fenomenální Číňankou jsem se poprvé potkal v roce 2005 v Göteborgu. Měla tehdy pouhých šestnáct let a byla na počátku své kariéry. Na Swedish Open získala ve dvouhře bronz. Byla hrozně šťastná. Večer po turnaji chodila ještě spolu s Liu Shiwen po göteborském Lisebergparku s ohromnou čokoládou, se kterou se s námi ochotně vyfotila...

vzácné foto s Číňankou Ding Ning na Swedish Open 2005 

Foto: Archiv Františka Zálewského

Závěrem nezbývá než popřát Františkovi Zálewskému hodně zdraví a spokojenosti v osobním životě. A budeme se těšit na další plody jeho práce :-)



Komentáře: 5

Míra Jinek napsal:
29 Srpna 2016
IP: 213.226.252.*
Takových lidi jako je Franta je opravdu skoda(ze uz nepracuje pro část) je me cti ze jsem ho mohl poznat osobně

Martin napsal:
30 Srpna 2016
IP: 89.29.13.*
Děkujeme za skvělé články.

Zdeněk Chovančí napsal:
30 Srpna 2016
IP: 93.185.11.*
DĚKUJI Frantovi Zálewskému i Ivanu Urbanovi za jejich TT aktivity, zejména pak v mediální komisi.
Do TT dělám na různých postech více jak 60 roků. Mohu proto s upřímnosti říct, že dobrých, fundovaných pracovníků TT je vždy škoda bez ohledu, jestli odešli sami nebo byli "odejití" Ze dvou článků těchto stránek bych pro možné oboustranně objektivní vyhodnocení očekával fundovanou férovou reakci ze strany ČAST. Nejde o mou "zvědavost", ale info pro hráče, funkcionáře i rodiče a příznivce TT.

rebel napsal:
31 Srpna 2016
IP: 109.202.82.*
Odešel v pravý čas. Asi dobře věděl proč ... .

Vladimír Slobod napsal:
16 Září 2016
IP: 46.13.13.*
Myslím, že je potřeba poděkovat Frantovi Zálewskému za všechno, co udělal pro český stolní tenis v oblasti propagaci a medializace. Mohu to celkem věrohodně posoudit, protože jsme spolu objeli obrovské množství akcí u nás a v zahraničí a Franta byl a zůstal vždy neúnavný pracant pro náš pink. Naopak měli by se stydět pánové z vedení ČAST, kteří mu spíše házeli klacky pod nohy, když dělal editora svazového webu. A říci, že "jeho články stejně nikdo nečte a ať tam tedy na ty akce nejezdí", může jenom úplný ignorant a blb nejvyššího kalibru.

Zanechat komentář