1. Hodonín získal pro nový ročník nejvyšší ženské soutěže významnou posilu z polského Tarnobrzegu, a to Renátu Štrbíkovou. Takže pro letošní sezónu je asi cíl jasný.

Ano, cíl je jasný, obhájit titul a také ale konkurovat evropským týmům v ETTU Cupu.

2. Jak se těšíš na letošní sezónu a jak si pochvaluješ podmínky, atmosféru a zázemí v Hodoníně?

Na sezónu se těším. Jak s Renčou, tak i s Lenkou Harabaszovou se dobře známe, protože jsme společně působily v reprezentaci a také se každý den potkáváme na tréninku v Havířově. Bude to fajn sezóna. S holkama jsme dobrá parta, tak věřím, že to bude znát i na výsledcích družstva.

Pro mě jsou podmínky a zázemí v Hodoníně super. Celý klub společně s fanoušky umí vytvořit nezapomenutelnou atmosféru, ve které se dobře hraje a vždy se moc těším, jak opět zazní bubny a fanouškové zpívají.

3. Koho považuješ za největšího soupeře?

Každý rok je největším konkurentem Břeclav a to platí i pro letošní sezónu.

4. Jak by jsi zhodnotila úroveň české extraligy za dobu tvého působení v Hodoníně? Který rok byl z tvého hlediska nejpovedenější?
V předešlých letech jsem hrála 2. Bundesligu v německém Schwabhausenu a také 1. Bundesligu v Rakousku za Linz. S porovnáním se zahraničím, je určitě úroveň české extraligy nižší, ale s Hodonínem hrajeme ještě každý rok Superligu a ETTU Cup, k tomu zápasy za reprezentaci, takže nemám nouzi o kvalitní zápasy. Určitě nejpovedenější byl rok 2014, kdy jsme s Hodonínem vyhrály Český pohár, byly jsme v semifinále ETTU Cupu a po velkém boji jsme získaly titul Mistra ČR v Extralize.

5. Neuvažuješ znovu o zahraničním angažmá?
Momentálně o zahraničním angažmá neuvažuji, protože v Hodoníně jsem naprosto spokojená.

6. Teď tedy otázka, která asi řadě lidí vrtá hlavou. Z jakých důvodů ses rozhodla nejet na letošní ME a jak to vidíš se svým dalším působením v reprezentaci?
Rozhodnutí bylo pro mě velmi těžké, protože reprezentuji již od kadetek. Poprvé jsem se zúčastnila MEJ v Terni již v roce 2001 a o dva roky později jsem hrála MS dospělých v Paříži. Je složité vyjádřit důvod v pár větách, protože mé rozhodnutí nebylo ze dne na den. Vedlo k tomu spoustu důvodů a věcí. Pokud bych to měla shrnout, rozhodla jsem jsem se tak, protože mě už delší dobu demotivuje dění kolem reprezentace a také nezájem trenéra vůči mně. Chci si na nějaký čas odpočinout, nabrat energii, sílu a motivaci do mého případného dalšího působení u reprezentace. Momentálně ale reprezentovat nebudu a uvidí se teprve časem, jak to bude dál.

7. A otázka navazující: Jak to vidíš se svým působením v Havířově?
Do Havířova jsem se nastěhovala v březnu 2013 kvůli tréninkovým možnostem. Chtěla jsem se ještě posunout a zlepšit. Jsem ráda, že jsem ten krok udělala, protože na sobě vidím, že jsem se zlepšila a hraji líp. Před dvěma týdny jsem se ale rozhodla, že se přestěhuji do Hodonína za přítelem, takže mé působení v Havířově v prosinci končí a od ledna budu žít a trénovat v Hodoníně. Ale určitě bych chtěla do Havířova stále dojíždět na tréninky. Alespoň jednou za měsíc na týden.

8. Relativně nedávno jsi získala trenérskou licenci A. Znamená to tedy, že by ses chtěla uplatnit jako trenérka, podobně jako třeba taťka?
Ano, minulý rok jsem dokončila studium trenérské školy na FTVS a získala trenérskou licenci A. Určitě bych se chtěla uplatnit jako trenérka, ale zatím mě spíš láká práce s malými dětmi - začátečníky. Možná časem budu chtít zkusit trenérskou činnost u reprezentace.

Foto: František ZÁLEWSKÝ